Historie archivu
První zmínka o archivu
Vůbec první zpráva o existenci archivu pochází z roku 1636. Pražské místodržitelství si totiž právě v tomto roce vyžádalo listinné podklady k některým českým lénům nacházejícím se za hranicemi Chebska.
Další zmínka o archivu: Zápis v knize radních
Další konkrétní zmínkou je zápis v knize radních protokolů z 12. 5. 1659. Píše se zde, že starý purkmistr von Holdorf za inspekci archivu dostal odměnu 100 zlatých.
Část archivu získala místnost v nové radnici
Roku 1728 byla část archivu přestěhována ze staré radnice do druhého patra nové radnice, kde byla pro archiv vyhrazena zvláštní místnost. Zajímavý je zápis v knize výdajů města Chebu o tom, že mistr zámečnický Gregor Herbeck obdržel za zhotovení nových šuplíků do archivu 28 zlatých.
Správcem jmenován Johann Michael Schlecht
Správcem archivu byl roku 1732 jmenován archivář Johann Michael Schlecht.
Pohroma pro archiv: Starosta Totzauer
Jednou z největších pohrom pro archiv bylo funkční období starosty Abrahama Vinzenze Josefa Totzauera. Ten nechal roku 1823 zbylou část archivu přemístit z půdy staré radnice na půdu radnice nové. S archiváliemi, jak píše ve své kronice Prökl, bylo nakládáno jak s hnojem či makulaturou. Námezdními dělníky byly bez dozoru přenášeny v koších na vlhkou půdu a tam bez ladu a skladu kupeny na hromady. Z listin si prý chlapci dokonce vyráběli malé bubínky.
Reforma státní správy
Reforma státní správy a nařízení týkající se předávání kompetencí a materiálů z 15. listopadu 1849 přineslo archivu další výrazné ztráty. Nelze již přesně říci, kolik archiválií muselo být z registratury převedeno na nově vzniklé instituce. Tak například roku 1897 bylo zpět do archivu vráceno přes 500 gruntovních knih, které byly právě roku 1849 předány Okresnímu soudnímu prezidiu v Chebu. Část městské registratury byla také přestěhována do tzv. Stadthausu, dnešního sídla Krajského muzea a zde uložena na půdě a několika dalších místnostech.
Heinrich Gradl jmenován archivářem
Roku 1878 povolal občanský výbor města Chebu do funkce pomocného archiváře a muzejníka Heinricha Gradla. Ten studoval v Praze historii a germanistiku a měl pro archivní práci ty nejlepší předpoklady. K definitivnímu jmenování archivářem došlo až v květnu 1882.
Stěhování archivu do Rudolfina
Heinrich Gradl se po letitém úsilí domohl nového důstojnějšího prostředí pro uložení městských archiválií. Archiv byl roku 1892 kompletně přestěhován do tří místností v přízemí tzv. Rudolfina. Tam se Gradl zpočátku věnoval uspořádání archivní knihovny, která tehdy čítala více jak tři tisíce svazků.
Archiv přebírá JUDr. Karl Siegl
V říjnu 1895 přebírá archiv JUDr. Karl Siegl. Jeho dlouholeté působení zanechalo v archivu hluboké stopy. Jeho pečlivá práce se zaměřila především na pořádání fondu Archiv města Cheb.
Stěhování archivu do bývalého kláštera klarisek
Roku 1912 se Siegl postaral o přestěhování archivu do budov bývalého kláštera klarisek, který byl roku 1782 císařem Josefem II. zrušen a během 19. století sloužil jako věznice. Archiv byl umístěn do prvního patra kláštera, hlavním depozitářem se stal bývalý refektář.
Do čela archivu nastupuje dr. Heribert Sturm
V únoru roku 1934 přebírá chebský archiv dr. Heribert Sturm, který zde setrval až do odsunu německého obyvatelstva roku 1946. V průběhu 2. světové války byl archiv převezen po částech do Bavorska a tam skladován na několika místech. Po osvobození ČSR byl ve spolupráci s americkou armádou vrácen na své původní místo do budov na Františkánském náměstí.
Archivu se ujímá PhDr. Mira Mladějovská
Roku 1946 se archivu ujímá PhDr. Mira Mladějovská. Její působení bylo provázeno velmi citlivým a fundovaným zacházením s archiváliemi většinou německé provenience. Stejně citlivého a ohleduplného zacházení se jí bohužel nedostalo od nastupujícího komunistického režimu.
Vzniká Okresní archiv Cheb
V roce 1953 vzniká Okresní archiv Cheb s působností pro okresy Cheb a Aš. Dalšími okresními archiváři se stali Jaroslav Slavík (1951–1967), Jan Balcar (1967–1968), Alexander Gross (1968–1972), Josef Jelínek (1972–1974) a Cyril Nekuda (1974–1990).
Chebský archiv podřízen Okr. úřadu v Chebu
Od roku 1990 byl Státní okresní archiv v Chebu podřízen Okresnímu úřadu v Chebu. Jeho ředitelem byl PhDr. Jaromír Boháč.
Chebský archiv spadá pod SOA v Plzni
Od 1. srpna 2002 je vnitřní organizační jednotkou Státního oblastního archivu v Plzni.
